Vyhlášení soutěže 0/2014

Děti hrají na cajon – průběh jedné soutěže.

Soutěží určeným školám je celá řada a vymyslet nový, zajímavý projekt soutěže, je docela oříšek. Měla by mít nápad, kterým by zaujala soutěžící a učitele a pokud možno vzdělávací charakter, neměla by být pro účastníky finančně nákladná. Motivací pro soutěžící jsou především ceny, pořadatelé soutěží by však měli počítat s alespoň symbolickou odměnou pro každého účastníka soutěže, protože vítěz je jen jeden.

Hudebník a pedagog Michal Filek, člen sdružení Rytmus a Jazz, se, spolu se svými kolegy, o takový projekt pro školy pokusil a vyhlásil soutěž o nejlepší hudební video s názvem „Děti hrají na cajon“. Úkolem soutěžících bylo natočit krátké, vtipné video s cajonem, nebo jeho alternativou. Soutěž, což bylo podstatné, neměla vymezené věkové kategorie, žádná pravidla pro vstup. Přihlásit se mohla každá škola, nebo vzdělávací instituce. Pro účast stačilo natočit krátké video na dané téma, v délce přibližně 5 až 10 minut a poslat na e-mail sdružení. Koncept pro tuto soutěž, vznikl i z důvodu jakéhosi průzkumu hudebního vzdělávání ve školství. Pedagogy a muzikanty ze sdružení zajímalo, jak jsou v současné době děti vedeny k muzicírování, zda se vedle čtenářské a jazykové gramotnosti řeší také hudební dovednosti, smysl pro rytmus a vedení melodie a jaké mají školy zkušenosti s perkusními nástroji z Orffovy sady, případně s cajony. Perkusní nástroj cajon, zažívá v současnosti mezi hudebníky velký „boom“. Širší veřejnost jej příliš nezná, což je škoda. Tato dřevěná „krabice“, vypletená strunami si určitě zaslouží pozornost, je totiž vynikající pomůckou při výuce rytmu právě ve školách a ve volnočasových zařízeních.  Do soutěže se přihlásilo třináct snímků, což není mnoho. Cajon však není školami běžně využívaný hudební nástroj jako třeba piano, nebo kytara. Kvalita soutěžních příspěvků, výborné hudební výkony a především úžasné nasazení a nadšení ze strany účinkujících i učitelů, bylo nakonec pro organizátory velmi příjemným překvapením. Díky „ne-pravidlům“, se „nultého“ ročníku soutěže zúčastnily: mateřská škola, základní školy a gymnázia, ale také děti z dětského domova. Hodnocení různé věkové úrovně i typů škol tudíž nebylo vůbec jednoduché. Porota, složená ze zajímavých osobností z oblasti školství a vzdělávání a také hudebníků a hudebních pedagogů se své role zhostila opravdu velmi zodpovědně. Jejich hodnocení mohli soutěžící průběžně sledovat na webových stránkách sdružení.


První místo a hlavní cenu, cajon od německé firmy Klangspiel, si nakonec odnesla Základní škola speciální a Praktická z Jihlavy. Porotu naprosto nadchla perfektní pedagogická práce pana učitele Marka Mertla, který dokázal v dětech vyvolat nadšení pro kolektivní hru na cajon a další bicí nástroje. Toto video nabídlo efektivní interakci mezi žáky a pedagogem a úžasnou atmosféru i určitou terapii. Za zmínku stojí i skutečnost, že cajony, na které žáci hráli, si vyrobili sami v rámci školních dílen.

Na druhém místě, s minimálním bodovým rozdílem, se umístili kluci a holky ze základní školy Dukelská ze Strakonic se skvělým hudebním příběhem. Zde byl oceněn především námět a scénář, profesionální práce kameramana, choreografie skupiny a také herecký výkon Martina Nováka a všech účinkujících. Autorskému týmu, vedenému paní učitelkou Karlou Harajdovou, se podařilo docílit rytmicky skvělého výsledku s pomocí běžných předmětů a učebních pomůcek, jako perkusních nástrojů, čímž připomněli, že rytmus a hudba jsou vlastně přirozenou součástí našeho života. Na třetím místě se umístila hned dvě soutěžní videa. U nejmladších účastníků soutěže, dětí z mateřské školy Zahrádka z Varnsdorfu, ocenila porota nápad paní učitelky Jany Čihákové nahradit drahé cajony plastovými kbelíčky, a uznání získala za půvabné představení písniček s rytmickým doprovodem svých malých svěřenců. Stejný počet bodů, získali talentovaní muzikanti, kluci a dívky z gymnázia Hodonín pod vedením pana učitele Josefa Ilčíka, za příjemné a velmi dobře zahrané „Vánoční ladění“. I další soutěžící byli výborní, pro porotu bylo tím pádem opravdu těžké rozhodování, jak sestavit pořadí. Každá soutěž je vždy tak trochu nespravedlivá…

Trio chlapců ze ZŠ Grafická z pražského Smíchova, ze třídy paní učitelky Helen Kuglerové a pana učitele Františka Kroščena, si za svůj profesionální výkon vysloužilo zvláštní cenu poroty. Zaujal především výborný cajonista. Stejné ocenění a stejný počet bodů získala cajonistka Barbora  Hrabčíková, z gymnázia ve Strážnici, která byla jedinou sólovou hráčkou (taktéž velmi kvalitní), na tento nástroj. Strážnické gymnázium je líheň hudebních talentů. Pan učitel Vít Trumpeš poslal do soutěže celkem čtyři videa. Odbornou porotou výborně hodnocený výkon podal další sólista Ondřej Těhal: „Ondra má talent, cit pro rytmus a je velmi muzikální.“, napsala ve svém hodnocení například porotkyně, zpěvačka Dita Stejskalová. Velmi dobře si vedlo duo malých cajonistů ze strážnického gymnázia Štěpán Šimša a Alžběta Koryčanská. Hra na tento nástroj není jednoduchá a je důležité si vzájemně naslouchat, protože hudba může být i dialogem… Kapela složená z dětí ze třídy Prima pod vedením pana učitele Trumpeše, získala zase uznání za vtipné provedení skladby Mat a Mat. Někteří členové poroty ve svém hodnocení preferovali spíš skupinové hraní. Porotce pan Martin Šmíd, ředitel ZŠ Charloty Masarykovéz Prahy 7: „Při hodnocení jsem upřednostňoval kolektivní výkony, jako učitel vím, co je s tím práce.“

Zvláštní cenu poroty získal orchestr složený ze studentů druhého ročníku z Gymnázia Teplice s panem učitelem Rostislavem Řezníčkem za jejich improvizace na různé exotické nástroje. Porotkyně paní Jana Hnilicová napsala ve svém hodnocení: „Na tomto videu je vidět i práce kameramana, kdy máme zprostředkovaně možnost sledovat soustředěnost žáků a zároveň na pozadí hudby a vhodné kompozici nástrojů, si může každý divák představit svůj vlastní vizuální příběh.“ Líbila se skupinová interakce a souhra při hře na cajony žáků ze základní školy v Úsově, pod vedením paní učitelky Lei Höchsmannové, kteří získali cenu za celkový přínos v soutěži. Z videa poslaného paní vychovatelkou Květou Valsovou z Dětského domova v Ivančicích, bylo ze všech účinkujících cítit velké nadšení a zapálení pro hru. Je nutno zmínit, že se jednalo o skupinu dětí s různým postižením - mentálním, sluchovým a autismem, což ale ze snímku nebylo vůbec patrné. Každé video mělo nápad, atmosféru, zajímavé hudební výkony a každé si zasloužilo ocenění. Slavnostní předávání cen se uskutečnilo osmého března v prostorách obchodu s hudebními nástroji Hudební Dům v Praze. Atmosféra byla komorní a poněkud neformální, všichni účastníci si mohli vyzkoušet vystavené cajony a klávesy a předvedli skupinovou jam session, což se nejvíc líbilo dětem.

Shrnutí na závěr: I přes drobné zádrhely, byl „nultý“ ročník úspěšný.  Přispěl, mimo jiné, k poznání, že je stále dost pedagogů, kteří se snaží vést své žáky k pozitivnímu vztahu k hudbě a záleží jim na tom, aby byla pro ně více radostí a zábavou, než pouhou povinností. Pro organizátory soutěže, sdružení Rytmus a Jazz, jsou nápaditá videa a také příznivý ohlas soutěžících na celou akci, velkou motivací pro uskutečnění dalšího ročníku.

Marie Filková
Spoluorganizátorka soutěže