03.03.2016 17:44

Podpora klastrů a oboru hudebních nástrojů v ČR.

Článek v PDF, Tato esej se zabývá okolnostmi vzniku a podpory průmyslových zón a oborových klastrů, a to zejména ve vztahu k menšinovým oborům, jež mají tradiční postavení ve středoevropském regionu. Autor: Michal Filek.

Esej

k problematice Veřejné politiky.

 

Téma:

Politika vzniku a podpory

průmyslových zón a oborových klastrů v ČR

Autor: M. Filek

 

Obsah

Úvodní slovo. 1

1. Základní pojmy politiky klastrů a průmyslových zón. 1

Východiska. 1

Životaschopnost kontra podpora. 1

Stručná historie politiky průmyslový zón ČR 1993 - 2016. 2

Průmyslové zóny a klastry. 3

Důvody absence politiky podpory některých oborů. 4

2. Souvislosti a mechanismy politiky podpory. 5

Specifikace zájemců o účast v průmyslových zónách a klastrech. 5

Nástroje podpor průmyslových zón a klastrů. 5

Zahraniční příklady. 6

Tuzemské příklady. 7

3. Stručně k metodice základním klastrů. 8

Realizace. 8

4. Závěry a shrnutí 8

Zejména u menšinových oborů, tuto myšlenku pohání mnoho pádných důvodů. 8

Důvodem pro rozvoj jsou také předpokládané pozitivní dopady. 9

Pochybnosti 9

Na závěr pohleďme na tuto politiku z trochu jiného úhlu. 10

Seznam poznámek pod čarou. 10

Příloha 1: aktivní klastry v ČR. 11

 

 

Úvodní slovo

Tato esej se zabývá okolnostmi vzniku a podpory průmyslových zón a oborových klastrů, a to zejména ve vztahu k menšinovým oborům, jež mají tradiční postavení ve středoevropském regionu.   

 

1. Základní pojmy politiky klastrů a průmyslových zón

Východiska

Politika podpory průmyslu znamená odchylku od často zmiňovaných, liberálně ekonomických ekonomických myšlenek. Podpora může mít mnoho forem, a zahrnovat různá opatření, od legislativních a koordinačních, po přímé dotace. Na politice podpory průmyslových zón a klastrů je sympatické to, že na rozdíl od přímých dotací, je mířena směrem ke zvyšování produktivity, a tím také ke zvyšování přirozeného ekonomického produktu.

Zda je taková podpora krokem správným směrem, to řeší stovky kompetentních a miliony nekompetentních. Je tedy zřejmé, že otázka zda podpora ano, či ne, nenáleží ani zdaleka pouze ekonomům. Plné právo vyjadřovat se k ní, mají všichni dotčení. Odborníci, pracovníci, kteří díky podpoře, či nepodpoře, získali, či nezískali práci, jejich rodinní příslušníci, obyvatelé území, které podpora ovlivňuje, politici, veřejná správa, atd.    

Životaschopnost kontra podpora

Pokud se hovoří o podpoře, často se tvrdí, že by neměly být podporovány obory, které nemají schopnost přežít. Jak to ale je s těmi života schopnými a neschopnými?

Vezměme si dva obory, hudební nástroje a automobily. Je automobilový průmysl životaschopný? Každý asi soudí, že ano. Takže proč automobilové firmy dostávají finanční pobídky, či daňové prázdniny? A zná snad někdo hudebně nástrojařskou firmu, která dostala pro svoji fabriku parcelu za jedno euro? V Německu možná, ale v Česku ....... ? Ale automobilky toto v ČR vyžadují, a dostávají to. Navíc, každý hospodářský subjekt si svůj automobil může odepsat z daní. Jak by to ale dopadlo, kdyby si stavební firma chtěla do svých daňových odpisů dát třeba housle, na které se hrálo při předání stavby ....... ?     

A zde jsme u jádra věci. Životaschopnost oborů, je dána také dispozicemi, které s produktem firmy nemají nic společného. Podpora určitých skupin produktů může být také skrytá, může jít například o legislativu umožňující odepsat některé položky z daní. Následkem podobných podpor vznikají disparity, směřující někdy až k zániku podporou negativně ovlivněných obor, a existují dvě hlavní složky, které by disparity měly rozpoznat a úspěšně řešit. Jsou to veřejná správa a politici.   

Jedno zajímavé řešení kdysi zvolila japonská vláda, jako pomoc svému průmyslu hudebních nástrojů. Program se jmenoval „Piano do každé školy“. Díky tomuto opatření provedla japonská vláda masivní podporu tuzemského průmyslu hudebních nástrojů, jejíž důsledky pociťujeme i na českém trhu.        

Podobná opatření ve prospěch menšinového oboru by u nás asi vyvolala bouři. Proto by české podpory měly obnášet spíše opatření, které nevyvolají zbytečné emoce. Stimulace produktivity, na bázi politiky podpory průmyslových zón a oborových klastrů mezi taková opatření řadíme.         

Stručná historie politiky průmyslový zón ČR 1993 - 2016

Historie politiky průmyslových zón započala s nástupem Zemanovy vlády v roce 1998 [1]. Již za vlády Václava Klause se přišlo na to, že liberálně ekonomické myšlenky, společnosti, která nemá ani zkušenosti, ani kapitál na to, aby se prosadila v kapitalistické konkurenci, k rozmachu nepomohou.

Proto se postupně začala zavádět politika, která v roce 1998 vyvrcholila startem koncepce podpory průmyslových zón. Prvním krokem byla dotace 55,5 mil. na investiční přípravu průmyslových zón dvou měst, Karviná a Bystřice nad Pernštejnem. Celková plánovaná výměra zón byla 52,5 ha, a hlavním účelem akce byla tvorba pracovních míst v oblastech postižených restrukturalizací průmyslu. Celkově se v rámci prvních deseti let této koncepce proinvestovalo ca. 300 miliard korun. Výhodou programu bylo, že investice nebyly přímo napojeny na fondy EU. Tím se omezilo riziko, že by investoři museli, díky formálním, či administrativním nedostatkům, finanční podporu vracet [2]. 

Více informací o prvních deseti letech politiky podpory průmyslový zón je na stránkách agentury Czechinvest [3], zřizovatelem Czechinvestu je Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je zároveň správcem programů podpory průmyslu.  

Průmyslové zóny a klastry

Tématika klastrů a průmyslových zón se často prezentuje jako novinka. V moderní době se jí však již koncem 19. století zabýval ekonom Alfred Marshall, a v principu na ní nic převratného není.  

Pokud sledujeme vývoj průmyslových zón v dávnější historii, tak zjistíme, že každá obydlená oblast v rámci svého urbanistického rozvoje jednou dospěla do stádia, kdy se její výrobní centra počala koncentrovat do určité geografické oblasti, ať už to bylo z důvodů enviromentálních, finančních nebo polických.   

Podobně tomu bylo i za bývalého režimu v ČSSR, neboť právě doba socialismu, a plánovaného hospodářství, vzniku oborových shluků velmi prospívala. Díky fenoménu oborových center tak posílil například „zbrojársky priemisel“ ve slovenském Martině, či vznikl pardubický Semtex, apod.

Není však také pochyb o tom, že politika státní podpory byla v dobách socialismu dohnána až do destruktivních extrémů, díky nimž vznikly života neschopné, nebo dokonce život ohrožující celky. Na druhou stranu si je třeba uvědomit, že naše současnost nám sice kdovíjak čisté životní prostředí nepřinesla, ale zato jsme se dočkali opačného extrému, kdy se občas kyvadlo vnímání podpor odklání až na druhou stranu, tedy k systematickému naplňování zásady: „pomozte si sami nebo odejděte“.     

 

Pokud jde o klastry, tak ve všech obdobích lidských dějin existovala centra, která se koncentrovala na jeden specifický obor, a měla k tomu mechanismy vzdělávání, podpory i technologie. Díky nim dnes známe Damascénskou ocel z Damašku, hedvábí z Číny, nebo Vambereckou uzeninu.   

Klastr bývá definován jako „geograficky koncentrované seskupení nezávislých firem a přidružených institucí, které navzájem kooperují, a jejichž vzájemné vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení konkurenceschopnosti“ [4]. Často se také hovoří o tom, že firmy si v rámci klastru sice navzájem konkurují, avšak zároveň spolupracují a tím se vytváří stimulační prostředí. Firmy v klastru obvykle využívají podobné zdroje pracovních sil a materiálu, přijímají absolventy z podobných škol, a koncentrují dodavatele. V rámci klastrů mezi firmami funguje vzájemná výměna produktů a technologií, které si firmy mezi sebou přeprodávají, někdy i barterovým způsobem. Podle statistiky agentury Czechinvest z roku 2013 [5], je v ČR 61 aktivních klastrů, a 79 existujících klastrů a klastrových iniciativ, viz. příloha číslo 1 tohoto textu [6].  

 

Tomu, kdo se zabývá myšlenkou klastrů a průmyslových zón, a zná strukturu oborových seskupení z dob socialismu, jistě neunikne, že ve stávající struktuře oborových seskupení ČR určité obory vyloženě chybí. Jedná se přitom často o obory, které v rámci bývalé ČSSR vykazovaly značné výkony, a nejsou to obory zastaralé. Chybí například sklářský klastr, přitom sklo je důležitým artiklem, nebo klastr již výše zmíněných hudebních nástrojů, přitom klastru podobné seskupení oboru HN v dobách ČSSR existovalo, a neslo název „Československé hudební nástroje“.    

 

Důvody absence politiky podpory některých oborů

Je tedy zřejmé, že existují obory, které jsou v politikách podpory opomíjeny. Pokusme se zamyslet, proč tomu tak je. Začněme v době socialismu a zastavme se u školství, protože možná právě školství je tím čertovským kopýtkem, které oboru dá první a také poslední ránu. Pro příklad použijme opět hudební nástroje.     

Obor hudebních nástrojů totiž v ČR nemá, a ani v dobých ČSSR neměl, vlastní vysokou školu. Nikdy neexistoval ani žádný, na výrobu HN zaměřený, vysokoškolský obor, přidružený k nějaké katedře. Hudební nástroje jsou přitom složitým odvětvím, vyžadujícím vysoké vědomosti a dlouhou praxi. A zároveň jsou oborem nadšenců, „srdcařů“.

Těmto nadšencům však, bohužel již v letech socialismu, nevládli ti nejlepší z nich. Naopak. Požadavkem na umístění do vyšší manažerské pozice v oboru HN totiž byla „nějaká vysoká škola“. A tak se do privilegované kasty oboru hudebních nástrojů často dostávali lidé náhodou, nebo politickou protekcí, nebo prostě proto, že nějakou vysokou školu měli a nebyli dost schopní, aby si našli uplatnění ve svém původním oboru. Díky jejich působení, byl obor HN následně, za doby mladé ČR, v podstatě vytunelován.   

    

Destruktivní vliv příchodu manažerů z jiných oborů na daný obor však lze vysledovat i v zahraničí. Například světoznámá značka kytarového hardware, americký Fender, provedla v 90. letech rozsáhlé změny v celé své síti. Propustila mnoho klasicky uvažujících manažerů, kteří oborem prošli od pilníku a nahradila je progresivními, předsudky nezatíženými manažery jiných oborů. Důsledky se dostavily v podobě přehřátí trhu, poklesu marží, poklesu kvality, ztráty vnímání exkluzívnosti značky, apod.   

 

Ale zpět do ČR. Neexistence oborové vysoké školy, jako důležitá příčina absence politiky veřejné podpory daného oboru, se táhne jako červená nit napříč většinou takto postižených oborů. Vezměme například sklářství. Nejvyšší dosažitelné vzdělání v tomto, téměř strategickém oboru, lze získat na Vyšší odborné škole sklářské, a to s titulem Dis. Dané vzdělání svojí koncepcí odpovídá Státní konzervatoři, a je směřováno na pracovníky, kteří sklo vyrábějí a umisťují ho v interiérech [7]. (Mimoto existuje ještě obor uměleckého skla na Akademii múzických umění v Praze).    

Jako příklad opaku si vezměme jiné obory, jež oborovou vysokou školu mají, a vybavme si, jaké výhody si tyto obory za posledních 20 let vydobyly. Namátkou: výroba aut, žurnalistika, film, zemědělství, lihovarnictví, ......... V případě dlouhodobých strategií stanovovaných veřejnou správou, totiž jde často o to, že každý se jako perspektivní obor, snaží definovat právě ten obor, který sám vystudoval (a má zde přátele). Takže pokud na vyšších pozicích absolventi z určitých oborů prostě nejsou, chybí daným oborům osoby, které by za ně v rámci různých politik lobbovali.        

 

2. Souvislosti a mechanismy politiky podpory

Politika podpory průmyslu a podnikání je v kompetenci členských států EU, provádí ji tedy národní veřejné správy. Unie k tomu vytváří především rámcové podmínky. Případné dotace z EU jsou firmám vypláceny prostřednictvím národních partnerů, což jsou opět součásti národních veřejných správ.

Pokud je funkcí veřejné správy odhalovat disparity a korigovat jejich následky, a pokud jsou v jejich rukou mechanismy podpor, pak tedy není otázkou zda, ale pouze z kolika procent nese veřejná správa podíl na kvalitě podpůrných systémů.    

Specifikace zájemců o účast v průmyslových zónách a klastrech

Na výsledcích každé pobídky nesou nepochybně svoji část zodpovědnosti také její příjemci. Pokud budujeme klastr nebo zaplňujeme průmyslovou zónu, tak máme k dispozici zejména dva druhy odběratelských subjektů, středně velké firmy a malé firmy o 5 – 20 zaměstnancích, s potenciálem rozvoje.  

Partnery veřejné správy budou při jednáních představitelé těchto firem. Jak bychom je charakterizovali? Zejména v menšinových oborech to bývají často středoškoláci, kteří si následně prostřednictvím specializovaných pramenů, průběžně zvyšují kvalifikaci, aby mohli nabízet určitou službu. V tomto ohledu jsou plně v souladu se zásadou EU o znalostní ekonomice. Jejich představy o tom, jaké znalosti by měli mít, se však mohou výrazně lišit od představ, které mají úředníci veřejných správ. Práce s dokumenty jim je spíše cizí, protože dělba práce jejich schopnosti usměrnila jinam. Vzhledem k tomu, že jde o firmy menší, nemohou si dovolit platit specialisty, kteří by jim zpracovali dotační administrativu. Pokud tedy má veřejná správa zájem na jejich spolupráci měla by jít podstatně dále, než někam na půl cesty. Otázkou je: děje se to?      

Zde bychom si mohli načrtnout dva hlavní nástroje, kterými by měl veřejný sektor disponovat: A) efektivní a ochotná veřejná správa; B) kvalifikovaní odborníci znalí dostupných nástrojů podpor.  

                                 

Nástroje podpor průmyslových zón a klastrů

V ČR i v jiných zemích EU je poměrně dost zasíťovaných industriálních pozemků, které místní správy neumí obsadit. Existují zde také tisíce podpůrných projektů, které buďto zůstaly ve fázi slohového cvičení, nebo zamrzly napůl cesty. Zastavme se proto nyní krátce u nástrojů související politik.

Jedním z výchozích materiálů podpory, na úrovni EU, je dokument Komise EU nazvaný „Small Business Act for Europe“ - Zelenou malým a středním podnikům [8]. Je východiskem mnoha dalších strategií a tématu klastrům se věnuje jeho zásada č.VIII.

Dalším důležitým dokumentem je Lisabonský program Společenství, zahrnující moderní politiku malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“, KOM(2005) 551, z listopadu 2005. 

Reálnou formou podpory klastrů jsou programy probíhající na základě projektů ze strukturálních fondů EU, zejména z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF). Praktická realizace programů patří pod agendy národních orgánů, například Ministerstva průmyslu a obchodu. Dalším evropským fondem, jehož prostředky mohou být využívány na podporu klastů a průmyslových zón je Fond soudržnosti (CF). Úkolem podpůrné politiky je najít nejvhodnější prováděcí nástroje a zajistit podpoře funkčnost a administrativní nenáročnost.

Zahraniční příklady

Evropské klastry statisticky eviduje Evropská klastrová observatoř (European Cluster Observatory, ECO) podle ní je v Evropě evidováno více než 2000 klastrů. Z blízkých evropských regionů s propracovanou klastrovou politikou bychom se mohli inspirovat Horním Rakouskem. Tato oblast spadá do celku, jehož součástí je také část ČR, a nazývá se Euroregion Dunaj-Vltava (ERDV). Horní Rakousko si ve spolupráci s regionální rozvojovou agenturou TMG v Linci, pravidelně zajišťuje prvenství mezi rakouskými zeměmi v technologiích a inovacích. V této souvislosti se v Rakousku opakovaně koná mezinárodní konference o „Posilování inovačních politik pomocí klastrů podél Dunaje“.   

Horní Rakousko se v oboru zakládání klastrů již v ČR přímo angažuje, a to zejména v Jižních Čechách. V Českých Budějovicích na to téma proběhla konference s názvem „Posilování regionální konkurenceschopnosti prostřednictvím klastrů“ [9], jíž se zúčastnili reprezentanti veřejné správy, ekonomové, a další představitelé.     

Vedle přeshraničních struktur existují rozsáhlejší mezinárodní projekty klastrové politiky, jako je ClusterCOOP [10], který je orientován na zajištění podmínek pro klastry střední a východní Evropy. Jeho partnery jsou republiková ministerstva, regiony a regionální klastry.

Na jiném druhu spolupráce jsou postaveny projekty mezinárodních megaklastrů. Lídrem této oblasti je projekt ClusterCORD [11], zaměřený na klastrovou spolupráci střední Evropy. Pro tvůrce podpůrných politik mohou být inspirací také oborové klastry, jako je např. ChemClust pro oblast chemie.

Tuzemské příklady

Impulzem pro případný vznik oborového megaklastru v ČR by mohla být situace regionu Krušné hory – Erzgebirge. V té souvislosti se vraťme zpět k hudebním nástrojům. Ačkoliv u nás tento obor živoří, v Německu díky správnému nastavení hospodářství a veřejné správy výborně funguje, a vytváří tisíce pracovních míst.

Propastný rozdíl situace v Česku a v Německu ilustrují příklady dvakrát dvou „musikalischer Städte“ (hudebních měst), stojících jen několik kilometrů od sebe, avšak na rozdílných stranách státní hranice. Jsou to Kraslice / Klingenthal a Luby u Chebu / Markneukirchen. Stav firem na české straně je žalostný, v Německu naopak prosperují. Vzhledem ke koncentraci hudebního nástrojařství a oborových specialistů by zde mohl vzniknout megaklastr, který by oba regiony propojil. Úspěšná podpora politiky klastru však není možná bez kvalitní kooperace s veřejnou správou regionu, a pokud si uvědomíme, že se jedná o Karlovarsko, je zřejmé, že již samotná tvorba základů takového megaklastru nebude jednoduchým úkolem.   

 

Pro orientaci v otázce českých klastrů je důležitým vodítkem Národní klastrová organizace [12] (NCA), která svým členům zprostředkovává informace z okruhů Evropské komise, spolupracuje s národními orgány a napomáhá vzniku nových klastrových iniciativ. Na jejích www stránkách jsou také zprávy o propagačních akcích vydávaných NCA, jako je každoroční ocenění „Zlatý klastr“.

Co v ČR bohužel zaostává, to je propojení klastrů a krajských samospráv v rámci regionálních klastrových politik. Tyto politiky jsou kraji podporovány spíše symbolicky. Výjimkou je Zlínský kraj, který na klastrových koncepcích a metodikách spolupracuje s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, a je pilotním příjemcem certifikované metodiky regionální klastrové politiky. Tvůrcem metodik pro klastrové nástroje je další další škola sídlící na Moravě, Masarykova univerzita v Brně. Metodiky schvaluje a certifikuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Zajímavým nástrojem je program financování klastrů „Záruka“ Ministerstva průmyslu a obchodu. Jeho základem je záruční fond Záruka, který má v letech 2015 až 2023 u komerčních bank zajistit poskytování záruk za úvěry pro malé a střední podniky [13]. Záruky budou vystavovány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou [14].   

 

3. Stručně k metodice základním klastrů

Každý uchazeč o podíl na klastru by si ještě před zahájením prací měl důkladně nastudovat možnosti výzev, dostupnou metodiku a postupy.

Například metodika, související s programem „Spolupráce-Klastry“, který je součástí výzev k podpoře podnikání operačního programu „Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost“, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, je k dispozici prostřednictvím agentury Czechinvest. Certifikovanou metodiku „Národní klastrová politika“, pro období do roku 2020, zpracovala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně [15]. Metodika byla certifikována Ministerstvem průmyslu a obchodu osvědčením o uznání certifikované metody, č. 49108/13/a.        

Realizace

Zakládání probíhá se dvou fázích. 1) Mapování klastru 2) Založení a rozvoj klastru. Stěžejní význam pro průběh a kvalitu projektu má osoba zvaná falicitátor, která je zodpovědná za jeho start i průběh. Druhým významným faktorem je složení tzv. řídící skupiny. 

 

První fáze „mapování“ spočívá ve vyhledání vhodných firem a partnerů. Mapování probíhá metodou „shora dolů“ („top down“), kdy jsou firmy hledány podle výstupů dostupných veřejnému sektoru, nebo „zdola nahoru“ („bottom up“), kde si firmy samy k sobě hledají vhodné partnery.

Druhá fáze, obnáší vlastní založení a počátek činnosti. Zde je důležitým odrazovým momentem právní forma, kterou si nový klastr zvolí. Při volbě právní formy se zakladatelé opírají zejména o platný Občanský zákoník.         

 

4. Závěry a shrnutí

Myšlenka aktivní politiky podpory klastrů je zajímavá a její rozvoj se jeví jako světlo na konci tunelu slepých cest podpůrných koncepcí veřejné politiky.

Zejména u menšinových oborů, tuto myšlenku pohání mnoho pádných důvodů

Vezměme si například hledisko bezpečnosti. Podobné klastry nejsou nápadné, a subjektům, zajímajícím se o zlato, alkohol, beton, či zbraně jsou cizí. Málokdo je bere příliš v úvahu, a nebývají proto ani konkurencí, ani soustem.

Závažným důvodem pro stimulaci klastrů je také stávající situace čínského průmyslu. Ten se nyní nahází ve složité fázi. Drtí ho zejména vysoké ceny kontejnerové dopravy, ceny pracovní síly, výrobní strategie čínských továren, jež nejsou uzpůsobeny k výrobě menších sérií, nebo také čínské dogma konceptu tváře, které zakazuje, aby soudruh soudruhovi sdělil, že něco dělá špatně [16].

Dalším pro-argumentem je relativní dostupnost kvalifikovaných sil. Část odborníků sice pracuje v zahraničí a část v jiných oborech, ale jsou. Brzy však nebudou. Například hudebně nástrojařská průmyslovka v Kraslicích uzavřela své brány v roce 2007 [17]. Pádným argumentem pro politiku podporu, je také snaha o zachování tradice, a argumentovat lze také tím, že mnoho menšinových oborů má v Česku ideální podmínky, což dokázala doba 19. a 20. století, kdy tyto obory spontánně vykrystalizovaly.  

Důvodem pro rozvoj jsou také předpokládané pozitivní dopady

Zajímavým příznivým dopadem na region jsou vedlejší projevy zaměstnanosti, mezi které řadíme pokles kriminality způsobované nezaměstnanými. Mezi příznivé dopady patří také vzrůst vzdělanosti a rozliv nově získaných technologií do jiných oborů.    

Některé dopady jsou přímo vyčíslitelné, jde zejména o daňový výběr u daně z příjmu, u DPH, a u spotřebních daní. Mezi důležité nepřímo vyčíslitelné dopady rozvoje patří pozitivní vliv na rodinnou oblast, ve vztahu k rodinným firmám. Instituce rodiny dostává od počátku 20. století jednu ránu za druhou, a mezi tyto rány patří i rozpad společných rodinných aktivit. Vznik rodinných firem je tak zároveň důležitým pro-rodinným faktorem.         

Pochybnosti

Do úvah o prospěšnosti politiky podpory klastrů se vkrádají některé pochybnosti, i ty je třeba vzít v úvahu. Pro ilustraci opět použijme obor hudebních nástrojů, a vzpomeňme si, co je známo o výkonnosti veřejné správy Karlovarského regionu, a na to, co je uvedeno výše v souvislosti s manažerskou elitou oboru hudebních nástrojů.        

Na stránkách agentury Czechinvest lze dohledat zprávu, že v roce 2006 byl založen klastr „Music Czech Made“ [18]. To je pro obor hudebních nástrojů skvělá zpráva. Čtenáři zároveň neunikne, že rok 2006 byl rokem masivního přidělování klastrových dotací. Music Czech Made, byl založen 6. 3. 2006, s právní formou spolek, a má IČO 27024075. Všechny informace ve zprávě Czechinvestu znějí velmi nadějně.    

Pokud však pátráme po další činnosti tohoto klastru, tak zjistíme, že poslední dostupné informace o jeho aktivitách pocházejí z roku 2007. Jedna zaznamenatelná zpráva proběhla ještě v roce 2014, šlo o určitou změnu v Obchodním rejstříku. Dohledatelný je také například článek „Klastr Music Czech Made a jeho úspěchy na světových výstavách“ [19], autorem je Lenka Žáčková. Paní Žáčková je výkonnou manažerkou klastru Music Czech Made. Na internetu lze dohledat ještě pár dalších článků, většinou z období let 2006 – 2007, webbové stránky klastru nebyly nalezeny.

Součástí každého klastru má být vysoká škola. Zpráva na stránkách Czechinvestu deklaruje, že klastr spolupracuje se Západočeskou univerzitou v Plzni. V seznamu akreditovaných studijních oborů této instituce však obor hudebních nástrojů nenajdeme [20].

Na stránkách agentury Czechinvest se nachází seznam existujících klastrů a klastrových iniciativ ČR, klastr Music Czech Made, se však v jeho aktuální verzi nevyskytuje.   

 

Podobné záležitosti vyvolávají řadu otázek a pochybnosti o efektivitě podpůrných politik .......  

Na závěr pohleďme na tuto politiku z trochu jiného úhlu

Naše doba je (opět) dobou prohlášení, výzev, strategií, a koncepcí. Politika podpory průmyslových zón a oborových klastrů je takovými impulzy živená, a některé z daných iniciativ jsou jistě užitečnými a záslužnými počiny. Je však zřejmé, že bez odborníků, kteří svými profesemi prošli od základů, dostali se na jejich špičky, a jsou oborovými nadšenci, nedojde kvalitního naplnění žádná koncepce, byť je sebelepší. Proto by si tvůrci idejí, politik a podpor měli uvědomit nutnost zajištění alespoň dvou hlavních předpokladů úspěchu.

Za A) je to důraz na dobré podmínky pro činnost malých firem. Ty pak svým pracovníkům umožní, aby se vyvíjeli a rostli současně s nimi.   

Za B) je to existence oborových vzdělávacích soustav, které budou vychovávat jak výkonné profese, tak vysokoškolské odborníky.

Pouze při zajištění podobných předpokladů lze dosáhnout toho, že rozvojové a podpůrné politiky budou naplněny, a získají potenciál dlouhodobé udržitelnosti.           

 

KONEC TEXTU             

                                    

Seznam poznámek pod čarou    

• ClusterCOOP. [online]. 2013, poslední revize 10. 1. 2016 [citováno 20.02. 2016]. < https://www.clustercoop.hu >.
• ClusterCORD. [online]. 2013, poslední revize 12. 12. 2016 [citováno 20.02. 2016]. < https://www.clusterscord.eu >.
• Czechinvest [online]. 2016, poslední revize 20. února 2016 [citováno 18.2. 2016]  https://www.czechinvest.org/klastry . Dostupné na: https://www.czechinvest.org/podporene-klastry-v-cr . Podrobněji viz. příloha 1 této práce.
• Czechinvest. Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. [online]. 2015, [citováno 20. 02. 2016]. < https://www.czechinvest.org/data/files/historie-programu-na-podporu-rozvoje-prumyslovych-zon-1797.pdf >.
• Škola výroby hudebních nástrojů. Odloučené pracoviště Střední školy živnostenské [online]. 2010, poslední revize 12. 4. 2011 [citováno 20.02. 2016].< https://spskraslice.wz.cz >. 
• Czechinvest. Rakušané pomůžou Jihočechům zakládat klastry. 2006. [citováno 22. 02. 2016]. < https://czechinvest.org/rakusane-pomuzou-jihocechum-zakladat-klastry >. 
• Českomoravská záruční a rozvojová banka. [online]. 2012, poslední revize 5. 1. 2016 [citováno 22. 02. 2016]. < www.cmzrb.cz >.
• KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Zelenou malým a středním podnikům. [online]. 2016, [citováno 20. 02. 2016]. < https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0394:FIN:cs:PDF >.
• Ministerstvo průmyslu a obchodu. Program Záruka 2015 až 2023. [online]. 2011, poslední revize 15. 12. 2015 [citováno 22.02. 2016]. < https://www.mpo.cz/dokument156852.html >.
• NCA. Národní klastrová organizace. [online]. 2014, poslední revize 22. 4. 2015 [citováno 20.02. 2016]. < www.nca.cz >.
• Pavelková, D & kol. Národní klastrová politika. 1.vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2013. 46 s. ISBN:978-80-7454-326-5 .
• Průmyslové-zóny. Financování a podpora průmyslových zón. [online]. 2016, [citováno 20. 02. 2016]. < https://www.prumyslove-zony.cz/blog/financovani-a-podpora-prumyslovych-zon-40 >.
• SELIGMAN, Scott D. Čínská obchodní etiketa: Průvodce protokolem, společenským chováním a kulturou v Číně. 1.vyd. Brno: BB/art s.r.o., 2007. 269 s. ISBN 978-80-7381-127-3.
• Škola výroby hudebních nástrojů. Odloučené pracoviště Střední školy živnostenské [online]. 2010, poslední revize 12. 4. 2011 [citováno 20.02. 2016].< https://spskraslice.wz.cz >. 
• Vláda české republiky [online]. 2009, [citováno 20. 02. 2016]. < https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vlad-cr/1993-2007-cr/milos-zeman/prehled-ministru-24634/ >.
• Vyšší odborná škola sklářská. 82-41-N/13 Tvorba uměleckého skla. [online]. 2016, [citováno 20. 02. 2016]. < https://www.glassschool.cz/web/cs/72-Vyssi-odborna-skola-sklarska.html >.
• Západočeská univerzita Plzeň.  Studijní programy a obory na ZČU. [online]. 2015, poslední revize 26. února 2016 [citováno 22.02. 2016]. < https://www.zcu.cz/study/programmes >.
• Žáčková, Lenka. Klastr Music Czech Made a jeho úspěchy na světových výstavách. 2006. [cit. 22.02. 2016]. < https://tritius.kmo.cz/Katalog/detail/5237904?search=bfcb79bd-7d83-4692-abdb-e311f7a5d416&si=3 >. 

 

 

Příloha 1: aktivní klastry v ČR

Převzato ze stránky https://czechinvest.org/klastry, viděno 23. 2. 2016.

Pořadí	Název	Zaměření	Rok založení	Město	Kraj	Kontakt
1	ABC WOOD, o.s.	dřevařství	2007	Zlín	Zlínský	www.abcwood.cz
2	ATOMEX GROUP, z.s.p.o.	jaderná energetika	2009	Benešov	Středočeský	www.atomex.cz
3	Bezpečnostně technologický klastr, o. s.	bezpečnostní technologie	2010	Ostrava	Moravskoslezský	www.btklastr.cz
4	CGMC, družstvo	obecné strojírenství	2009	Planá nad Lužnicí	Jihočeský	www.maestroj.cz
5	CLUTEX - klastr technické textilie, o.s.	textilní průmysl	2006	Liberec	Liberecký	www.clutex.cz
6	CREA Hydro&Energy, o.s.	vodní díla, energetika	2008	Brno	Jihomoravský	www.creacz.com
7	Czech Cloud Cluster	informační technologie	2012	Písek	Jihočeský	www.czechcloudcluster.cz
8	CZECH IT CLUSTER, družstvo	informační technologie	2010	Jihlava	Vysočina	www.czech-itc.cz
9	CZECH STONE CLUSTER, družstvo	zpracování nerudných surovin	2007	Lázně Bělohrad	Hrálovehradecký	www.czechstonecluster.eu
10	CzechBio - asociace biotechnologických společností ČR, z.s.p.o.	biotechnologie	2009	Jesenice u Prahy	Středočeský	www.czechbio.org
11	Česká peleta, z.s.p.o.	dřevařství	2010	Dobřichovice	Středočeský	www.ceska-peleta.cz
12	ČESKO - SLOVENSKÝ PRŮMYSLOVÝ KLASTR	ostatní vzdělávání	2011	Slavičín	Zlínský	www.csklastr.eu
13	Český IT klastr, z.s.p.o.	informační technologie	2009	České Budějovice	Jihočeský	www.ceskyitklastr.cz
14	Český nanotechnologický klastr, družstvo	nanotechnologie	2006	Olomouc	Olomoucký	www.nanoklastr.cz
15	Český pivovarský klastr, z.s.p.o.	pivovarnictví	2008	Pelhřimov	Jihočeský	www.pivovarskyklastr.cz
16	Český řemeslný klastr, o. s.	bižuterie	2012	Jablonec nad Nisou	Liberecký	slamova@gbbeads.cz
17	Český telekomunikační klastr o.s.	mobilní sítě	2010	Ostrava	Moravskoslezský	www.projekt-mvno.cz
18	Český vědomostní klastr, o.s.	kulturní dědictví	2011	Praha	Praha	www.ceskyvedomostniklastr.cz
19	Družstvo ENVICRACK	alternativní zdroje energie	2006	Ostrava	Moravskoslezský	www.envicrack.cz
20	ELECTRA-CITY	urbanismus, e-mobilita	2012	Brno	Jihočeský	www.electra-city.cz
21	EKOGEN	ekologické stavebnictví	2006	Strakonice	Jihočeský	www.ekogen.cz
22	ENERGOKLASTR	energetika	2008	Brno	Jihomoravský	www.energoklastr.cz
23	ERGO-MED-KLASTR o.s.	ergonomie, protetika, med. technologie	2011	Rakovník	Středočeský	www.ergomed.cz
24	Hradecký IT klastr	informační technologie	2008	Hradec Králové	Hrálovehradecký	www.hitklastr.cz
25	IQ Klastr, z.s.p.o.	informační technologie	2010	Brno	Jihomoravský	www.iqklastr.cz
26	IT Cluster, o.s.	informační technologie	2006	Ostrava	Moravskoslezský	www.itcluster.cz
27	Jihočeský dřevařský klastr. z.s.p.o.	dřevařství	2007	České Budějovice	Jihočeský	www.jcdk.cz
28	Jihomoravský stavební klastr, občanské sdružení	stavebnictví	2012	Brno	Jihomoravský	bohm@inuv.cz
29	KLACR	cestovní ruch	2008	Ostrava	Moravskoslezský	www.klacr.cz
30	Klastr aplikovaných biotechnologií a nanotechnologií, z.s.p.o.	VaV biotechnologie	2012	České Budějovice	Jihočeský	kratochvilova@vltavotynsko.cz
31	KLASTR Bioplyn, z.s.p.o.	obnovitelná energie	2010	Červený Újezd	Středočeský	https://klastrbioplyn.cz/
32	Klastr českých nábytkářů, družstvo	nábytkářství	2006	Brno	Jihomoravský	www.furniturecluster.cz
33	Klastr ENWIWA	odpadní hospodářství	2008	Karlovy Vary	Karlovarský	www.enwiwa.eu/cz
34	Klastr inovativních technologií o.s.	technologie	2011	Třebíč	Vysočina	navrkalova@hktrebic.cz
35	Klastr MECHATRONIKA o.s.	mechatronika	2011	Plzeň	Plzeňský	www.klastrmechatronika.cz
36	Klastr NetPro Group, z.s.p.o.	vývoj systémů pro inteligentní řízení	2009	Karlovy Vary	Karlovarský	michal.kovacs@netpro.cz, michal.g.kovacs@gmail.com
37	Klastr NUTRIPOL	potravinářství	2009	Hradec Králové	Hrálovehradecký	www.nutripol.eu
38	Klastr obnovitelných zdrojů energie, z.s.p.o.	výroba elektřiny	2012	Unhošť	Středočeský	farma410@iol.cz, netik@vltavotynsko.cz
39	Klastr povrchové úpravy a.s.	povrchová úprava	2009	Pardubice	Pardubický	marek.schiller@synpo.cz
40	Klastr průmyslu a výzkumu pro aktivní život	výzkum a vývoj v oblasti spol. a humanitních věd	2012	Olomouc	Olomoucký	metod-konzult@seznam.cz
41	Klastr přesného strojírenství Vysočina	strojírenství	2007	Moravské Budějovice	Vysočina	www.kpsv.cz
42	Klastr SPIN-ENERGETIKA CZ o.s.	speciální elektrická zařízení	2008	Moravská Třebová	Pardubický	zkoutajan@seznam.cz
43	Klastr výrobců obalů, družstvo	obalová technika	2005	Jaroměř	Hrálovehradecký	www.klastromnipack.cz
44	Klastr výrobců potravinářských technologií, družstvo	výroba potravinářských strojů	2009	Ždírec nad Doubravou	Vysočina	aucon@aucon.cz
45	Klastr Zelený Horizont,o.s.	úprava odpadů k dalšímu využití	2011	Ostrava	Moravskoslezský	www.zelenyhorizont.cz
46	Knowledge Management Cluster, o.s.	podnikání	2006	Ostrava	Moravskoslezský	www.kmcluster.cz
47	MedChemBio	biomedicína	2009	Olomouc	Olomoucký	www.medchembio.cz
48	Moravskoslezský automobilový klastr, o.s.	automobilový průmysl	2006	Ostrava	Moravskoslezský	www.autoklastr.cz
49	Moravskoslezský dřevařský klastr, občanské sdružení	dřevozprac. průmysl	2005	Ostrava	Moravskoslezský	www.msdk.cz
50	Moravskoslezský energetický klastr, občanské sdružení	energetika	2008	Ostrava	Moravskoslezský	www.msek.cz
51	Moravský lesnický klastr, o. s.	lesnictví a těžba dřeva	2010	Ostrava	Moravskoslezský	www.lesnickyklastr.cz
52	Moravský letecký klastr, o.s.	letecký průmysl	2010	Kunovice	Zlínský	www.aero-cluster.cz
53	NANOPROGRES, z.s.p.o.	nanotechnologie	2010	Praha	Praha	www.nanoprogres.cz
54	Národní strojírenský klastr, o.s.	strojírenství	2003	Ostrava	Moravskoslezský	www.nskova.cz
55	Network Security Monitoring Cluster, družstvo	informační technologie	2010	Brno	Jihomoravský	www.nsmcluster.com
56	NO DIG Klastr	bezvýkopové technologie	2012	Olomouc	Olomoucký	metod-konzult@seznam.cz
57	NutriKlastr o. s.	farmaceutické a potravinářské přípravky a potraviny	2011	Brno	Jihomoravský	www.nutriklastr.cz
58	Olomoucký klastr inovací, družstvo	informační technologie	2006	Olomouc	Olomoucký	www.iteko.cz; www.o-k-i.cz
59	Plastikářský klastr	plastikářství	2006	Zlín	Zlínský	www.plastr.cz
60	Průmyslový klastr	zpracovatelský průmysl	2009	Slavičín	Zlínský	www.rckas.cz
61	Regionální potravinářský klastr - Chutná hezky. Jihočesky	potravinářství	2009	České Budějovice	Jihočeský	rpklastr.mojedomena.cz
62	Sdružení NIPAS, o.s.	nízkoenergetické a pasivní stavebnictví	2006	České Budějovice	Jihočeský	www.nipas.cz